KOUTY
První písemná zmínka o Koutech pochází z roku 1345. Obec byla podle pověsti
vybudována na břehu rybníka Blato, v koutu lesa. Nachází se v nadmořské
výšce 190 metrů. Na jejím území dnes žije 320 obyvatel. Prvním číslem zdejší osady byl hostinec pana Josefa Hellera. Ve středu obce se nachází zvonička a poměrně velký statek č.p. 8. Obec byla v minulosti
úzce spjata s největším rybníkem v Čechách – Blato. Ten nechal zaměřit český
král Jiří z Poděbrad a po jeho smrti rybník dokončil jeho syn Jindřich.
RYBNÍK BLATO
Rybník Blato vybudovaný asi ve druhé polovině 15. století zanikl ve druhé
polovině 18. století. Jednalo se o největší rybník v Čechách. Nyní je plocha
využita jako pole a hráz je patrná jen v některých úsecích. Rybník Blato, v
minulosti též zvaný Blatské jezero, byl historicky největší rybník na území Čech
(1733 jiter – 996 ha, původně snad ještě více), součást komplikované rybniční
soustavy na Poděbradsku a Nymbursku. Rybník vznikl obdobně jako další vodní
plochy rybniční soustavy na Nymbursku a Poděbradsku s využitím mělkých
bažinatých depresí. Další tři rybníky (Úmyslovický, Vyhlíd a Vepřík) byly od Blata
odděleny jen hrázemi. Rybník byl napájen Sánským kanálem (též zvaným
Lánská strouha), který obcházel plochu rybníka po jeho jihozápadním břehu i
několika přirozenými vodotečemi (Blatnice). Rybník měl několik hrází a výpustí
– hlavní byla krátká hráz v místě výtoku Blatnice, na silnici mezi Kouty a
Netřebicemi, opatřená údajně na splavu kamenným mostem (dnes zaniklým).
Další byly jižně od Kout a u Pátku. Vzhledem k rovinatému terénu byl rybník
mělký, místy měl v podstatě charakter bažinatých ploch (odtud patrně jméno).
Náš historicky největší rybník (původně cca o 1/3 větší než rybník Rožmberk)
byl unikátním vodohospodářským dílem, jedním z nejvýznamnějších svého
druhu v Čechách.
SAMOTA ŠABATA
Za zmínku stojí i samota Šabata, která byla dříve zájezdním hostincem. Zemřel v něm v roce 1813 vynálezce těsnopisu Francouz J. F. Coulon Thévenot, který se narodil v Paříži.
Jean Félicité Coulon-Thévenot, vynálezce „Francouzské soustavy těsnopisu“, je drobná postavička historie, o které koluje mnoho domyšlení a nepravd. Hlavní dvě jsou, že zde v Koutech žil a druhá že nedaleko Kout byl raněn. Víme s určitostí, že se narodil 19. září 1754 a zemřel 30. prosince 1813 .
Dále podle prací z dob velké francouzské revoluce víme, že byl členem Klubu jakobínů a to díky tomu, že zaznamenal několik schůzí Klubu jakobínů v těsnopisu. O jeho působení během revoluce nemáme žádné zprávy ani důkazy. Díky dokumentu z roku 1802 můžeme usuzovat, že svůj postoj k revoluci změnil a stal se zastáncem Napoleona Bonaparta. Píše, že odevzdává svůj vynález do jeho rukou, protože v Napoleonovi vidí naději pro Francii. V tomto dokumentu je také plně popsána soustava těsnopisu a chvalozpěv na Bonaparta. O jeho dalším životě nic nevíme a z několika faktů můžeme usuzovat, že vstoupil do armády a dostal se na nám neznámou hodnost. V roce 1813 byl raněn zřejmě v bitvě u Lipska. Ze zápisu v úmyslovické kronice úmrtí víme, že se dostal do rakouského důstojnického lazaretu a do Kout na Šabatu přišel 29. prosince. Zde v noci na 30. prosince zemřel na nervovou horečku. Pochován je na hřbitově v Úmyslovicích.
ÚZEMNĚSPRÁVNÍ ZAČLENĚNÍ OBCE KOUTY
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do
současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní
příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
– 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady
– 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
– 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
– 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady
– 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk,
soudní okres Poděbrady
– 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady
– 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady
– 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
– 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností
Poděbrady
Rok 1939
486 obyvatel. Autobusové spojení Křinec-Poděbrady.
Cihelna: Kout Jan
Drůbež (obchod): Poláček Antonín
Hostinec: Heller Josef, Lazar František
Kolář: Hlavsa Václav
Kovář: Hofman Václav
Krejčí: Borecký Josef
Obuvník: Michal Josef
Pekař: Fejfarová Františka
Rolník: Cichula Josef, Diviš Josef, Jeník Václav, Kadlec Václav, Konvalina
Bohuslav, Ladra František, Lazar Rudolf, Lazar Vít, Málek Jaroslav, Kulich Karel,
Němec Jan, Němec Jaroslav, Rait Josef, Severa František, Slanina Josef, Stehlík
Bohuslav, Stehlík František, Stehlík Vít, Suchánek František, Štaček Václav,
Šťastný František, Tykva František, Havlina Josef
Smíšené zboží: Budka Josef, Šindelářová Bedřiška,
Trafiky: Budka Josef
Truhlář: Čermák Bohuslav